Absolvent rekvalifikačního  kurzu Pivovarnické a sladovnické práce

Majitel pivovaru Modrá Hvězda v Dobřanech

Jaká byla Vaše motivace pro přihlášení do kurzu a co jste od něho očekával?

Po dvaceti letech provozování malého pivovaru a praxe v něm bylo mým cílem získání nových a vyzkoušených vědomostí v pivovarnictví, potvrzení našich subjektivních postupů, získání nových teoretických poznatků do další práce, kontakty na dodavatele, pivovary a lidi. Stejně tak poznání obsahu základních surovin při výrobě piva a laboratorní vědomosti – mikrobiologie a analytika.

Splnilo se Vaše očekávání? Co nového přinesl kurz pro Vaši práci?

Ano, vědomosti jsem na jaře aplikoval do rekonstrukce ležáckého sklepa a varny, změnil stávající sanitační postupy, nákup nové technologie kotelny, sanit. tanků, myčky sudů, měření teplot, rozvody vzduchu, plynů, generátor dusíku, vylepšení postupů rmutování piva atd.

Jaká byla Vaše profesní historie a co Vás přivedlo k pivovarství?

Jsem Ing. ekonom. V roce 1994–95 jsem v Praze objevil pivovar v Chýni, začal spolupracovat se sládkem
T. Mikulicou a v červnu 1998 jsem otevřel svůj pivovar Modrá Hvězda.

Můžete na sebe prozradit, který pivní styl je Váš nejoblíbenější?

Děláme pivo plzeňského typu, takže mám rád hořké světlé spodně kvašené pivo 10% a ležák 12%. Samozřejmě také naše dobřanské pivo hořké typu IPA je naší zálibou.

Jaké je Vaše profesní motto?

„SVOBODA“ – pro všechny.

Čeho si nejvíce vážíte u svých kolegů a zaměstnanců?

Cti, charakteru, pracovitosti a používání selského rozumu, poctivosti.

Co byste přál českému pivovarství?

5% DPH, pospolitost, navýšení prodeje čepovaného piva a zodpovědné politiky/ odborníky.
Zdravíme všechny z Dobřan a dej Bůh štěstí a zdraví, Pepík a Martina.

Rozhovor pro časopis Kvasný – 1/19

Absolvent rekvalifikačního kurzu Pivovarnické a sladovnické práce

studoval na Gymnáziu J. Palacha v Mělníku a ESO Euroškole Praha, do roku 2016 pracoval jako redaktor a editor zpravodajství (ČTK, Český rozhlas), nyní působí v pivovaru Antoš ve Slaném.

Vaše profesní minulost s pivovarstvím nesouvisí. Co nakonec rozhodlo, věnovat se profesionálně tomuto oboru?

V mém případě byl rekvalifikační kurz impulsem k zásadní změně, a sice opustit dosavadní práci a začít se naplno věnovat tomu, co mě opravdu baví. Že bych dělal s pivem, jsem zvažoval dlouho, ale chyběla mi představa, jak a kudy na to. Dneska už si troufnu říct, že i bývalý redaktor může patřit mezi  „pivovarské“, za což jsem vděčný hlavně našim mentorům z VÚPS. Jsou experty v oboru a zároveň měli k nám skorolaikům úžasný lidský přístup.

Co je hlavním mottem, které jste si přinesl do své práce?

V různorodé společnosti kolegů-rekvalifikantů zastupuji domovarníky, první pivo jsem uvařil v roce 2009,  a od té doby zkouším všechny možné pivní styly, od českého ležáku přes belgické ale až třeba po lipské gose. Líbí se mi motto jednoho kolegy „Pivami se člověk učí“. Taky moc rád za pivem cestuji, nejčastěji do Horních Franků, kde dělají podle mě vůbec nejlepší ležáky na světě.

Jaké máte představy o nejbližší budoucnosti?

Momentálně sbírám zkušenosti v pivovaru Antoš ve Slaném. Začal jsem pěkně odspoda stáčením, mytím sudů a drhnutím podlah, teď mám na starosti objednávky zákazníků a expedici piva a časem bych se chtěl propracovat až k varně. Takže moje rekvalifikace vlastně pořád pokračuje, i když kurz už je, bohužel, skoro rok minulostí.

Absolvent rekvalifikačního  kurzu Pivovarnické a sladovnické práce

Univerzita J.A.Komenského Praha, Bakalářské studium se zaměřením na komunikaci psychologii a práci s lidskými zdroji, The Open University Praha, diplomované studium managementu se zaměřením na řízení změn v oblasti, lidských zdrojů a výkonnosti celé organizace.

Vy se již dlouhou dobu věnujete pivo­varství.  Jak se stalo, že jste se rozhodl působit právě v tomto oboru?

V pivovarech pracuji od roku 1997. Začínal jsem v pivovaru v Litoměřicích jako obchodní zástupce, kde jsem se následně přes různé pozice řídil celý obchod. Již zde jsem se na setkáních s kolegy vedení pivovaru zabýval prakticky celým procesem pivovaru od výroby po konečnou distribuci piva k našim zákazníkům a spotřebitelům. V roce 2000 jsem přešel do společnosti Drinks Union, kde jsem měl primárně na starosti celý český trh hospod a restaurací.  Následně v roce 2008 jsem integroval do společnosti Heineken, kde jsem působil zpočátku na obchodním oddělení, pak jsem přešel do oddělení logistiky a distribuce. Do výroby jsem vstoupil v roce 2015 do pivovaru Krušovice, kde do dnes řídím celé oddělení stáčíren. Je to dlouhá a zajímavá historie…

S jakým záměrem jste se přihlásil již jako profesionál v oboru do kurzu, a co vám účast v něm přinesla?

Minulý rok jsem došel k rozhodnutí, že další krok v mé kariéře by mohl být krok směrem pochopení komplexní problematiky výroby piva a proto jsem využil velmi zajímavé nabídky v naší společnosti a přihlásil jsem se do nabízeného rekvalifikačního programu VÚPS. Chtěl jsem na­čerpat nové znalosti a zdokonalit se v obo­ru, v kterém vlastně působím skoro celý profesní život. Dnes vnímám pivo jako fenomén, ke kterému je potřeba přistupovat s velkým respektem. Všichni vnímáme masivní nárůst minipivovarů a je možnost se setkat s pivy mnoha druhů a charakterů.

„Uvědomil jsem si, že uvařit pivo není až takový problém, ale udržet jeho dlouhodobou kvalitu a dát mu požadovanou péči není tak úplně jednoduché“

Bylo mě ctí se účastnit rekvalifikačního kursu VUPS. Jeho náplň plně pokrývá celou problematiku sladařských, pivovarských, a abych nezapomněl na laboratoře, tak i samozřejmě jiných problematik. Informace a zkušenosti, kterých jsem nabyl v kursu, vnímám s velkým respektem a změnil se i můj postoj k vaření, stáčení a ošetřování piva. Věřím, že získané znalosti určitě využiji přímo v praxi a věřím také, že nejsem obohacen pouze jako člověk, ale výrazně jsem si rozšířil mé vnímání komplexních pivních problematik. Samozřejmě nesmím opomenout přístup celého sboru VÚPS, kde kvalita výuky a příprava presentačních materiálů byla ve vysoké kvalitě, ale hlavně nepostrádala srozumitelnost a plnou odbornost. A jako velký bonus jsem získal nové kolegy a myslím, že mohu říci přátele, ať už z řad VÚPS, nebo kolegů s kursu. Byla to pro mě zkušenost, i když musím říci ča­sově velmi náročná, ale nezapomenutelná.

Absolvent rekvalifikačního  kurzu Pivovarnické a sladovnické práce

Univerzita Karlova, Praha, Pedagogická fakulta, obor Biologie – Pedagogika

Vy se již nějakou dobu věnujete pivovarství na plný úvazek. Jak se stalo, že jste se rozhodla působit právě v tomto oboru?

Dostala jsem se k pivu jako slepá k houslím, jak už to tak obvykle bývá. Byla jsem oslovena na spolupráci, kdy jsem produkčně zajišťovala kapely pro pivní festival. Ve finále mě pivo tak pohltilo, že už jsem nedokázala odejít do jiné branže. A popravdě jsem ani nechtěla.

Můžete našim čtenářům trochu přiblížit konkrétní aktivity, které vyvíjíte?

Mám pocit, že dnes už se všechno, co dělám, týká piva. Pořádám pivní akce, připravuji degustační balíčky, organizuji různé degustace nebo párování piva s jídlem, mediálně zastupuji Cech domácích pivovarníků… a hodně ráda pivo piju. Nejzásadnější ze všeho pro mě ale je pořádání akcí a snaha o pivní osvětu.

Současně se neustále potkávám s novými lidmi a objevuji nová piva. Zhruba před rokem jsem začala psát blog Šárka pije pivo. Je to blog, kde uspokojuji svojí potřebu dostat ze sebe všechno to, kde jsem byla, koho jsem tam potkala, co jsem ochutnala nebo co nového jsem zase objevila. Pro krátká sdělení formou fotografií jsem k blogu později přidala i stejnojmenný facebookový a instagramový účet.

Můžete uvést nějakou aktuální věc, která Vás moentálně nejvíc pohlcuje?

Teď se věnuji hlavně přípravě Českého pivního festivalu 2018. To je event, který připravuji celoročně. Trvá celkem 17 dní a navštíví ho 60 tisíc návštěvníků, takže je to práce opravdu na celý rok.

S jakým záměrem jste se přihlásila již jako profesionál v oboru do kurzu, a co vám účast v něm přinesla?

S oblibou říkám, že nelituji jediné koruny a jediné minuty vložené do absolvování Rekvalifikačního kurzu na VÚPS. Přihlásila jsem se tak trochu z hecu, chtěla jsem načerpat nové informace, zdokonalit se v oboru, v kterém už nějakou dobu působím, pochopit více souvislostí. To vše se mi povedlo. A jako hodnotný bonus jsem získala nové přátele ať už z řad vyučujících nebo spolustudentů. Byl to pro mě krásný, i když časově velmi náročný, půlrok a moc ráda na něj vzpomínám.

Absolvent rekvalifikačního kurzu Pivovarnické a sladovnické práce

Pochází a  stále žije v Havlíčkově Brodě. Vystudoval střední odborné učiliště – obor automechanik, po dokončení základní vojenské služby se vrátil do školy a dostudoval nástavbové maturitní studium na škole ekonomiky a cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou.

Nyní pracuje v pivovaru Rebel jako vařič.

Vaše profesní minulost s pivovarstvím nesouvisí. Co nakonec rozhodlo, věnovat se profesionálně tomuto oboru?

Nikdy mě nenapadlo, že by mé budoucí zaměstnání mělo být spojeno s pivovarem, respektive že bych pivo mohl přímo vyrábět. Z mého pohledu se jedná o souhru náhod. Hledal jsem zaměstnání, a abych zalepil dobu, než se něco najde, tak mi kamarád, který pracuje v expedici v pivovaru nabídl, že bych mohl po tuto dobu rozvážet pivo. Nastoupil jsem tedy do pivovaru Rebel jako řidič, nyní pracuji jako vařič v tomtéž pivovaře a mohu tvrdit, že práce se mi stala koníčkem.

Co vás motivovalo k účasti v rekvalifikačním kurzu?

 Ranní příchod do pivovaru, vůně po celém dvoře, celé prostředí pivovaru,  ve mě probudilo zájem se této profesi věnovat více než jako řidič. Po domluvě s panem sládkem Pilařem a vedením pivovaru, které mi vyšlo maximálně vstříc, jsem se vrhnul na studium pivovarství  ve VÚPS v Praze. Rekvalifikační kurz  mi neskutečně otevřel oči v oboru a ukázal neomezené možnosti, díky kterým je pivo tak populární nápoj. To vše ve mě vyvolalo pocit, že se to musím naučit a porozumět celému procesu výroby piva.

Splnil kurz vaše představy?

 Díky kurzu pivo více vnímám a záleží mi na tom, aby každý meziprodukt (na varně, na spilce, ve sklepě atd…), než vznikne finální podoba piva, dostal náležitou péči…