Mgr. Šárka Vávrová

Absolvent rekvalifikačního  kurzu Pivovarnické a sladovnické práce

Univerzita Karlova, Praha, Pedagogická fakulta, obor Biologie – Pedagogika

Vy se již nějakou dobu věnujete pivovarství na plný úvazek. Jak se stalo, že jste se rozhodla působit právě v tomto oboru?

Dostala jsem se k pivu jako slepá k houslím, jak už to tak obvykle bývá. Byla jsem oslovena na spolupráci, kdy jsem produkčně zajišťovala kapely pro pivní festival. Ve finále mě pivo tak pohltilo, že už jsem nedokázala odejít do jiné branže. A popravdě jsem ani nechtěla.

Můžete našim čtenářům trochu přiblížit konkrétní aktivity, které vyvíjíte?

Mám pocit, že dnes už se všechno, co dělám, týká piva. Pořádám pivní akce, připravuji degustační balíčky, organizuji různé degustace nebo párování piva s jídlem, mediálně zastupuji Cech domácích pivovarníků… a hodně ráda pivo piju. Nejzásadnější ze všeho pro mě ale je pořádání akcí a snaha o pivní osvětu.

Současně se neustále potkávám s novými lidmi a objevuji nová piva. Zhruba před rokem jsem začala psát blog Šárka pije pivo. Je to blog, kde uspokojuji svojí potřebu dostat ze sebe všechno to, kde jsem byla, koho jsem tam potkala, co jsem ochutnala nebo co nového jsem zase objevila. Pro krátká sdělení formou fotografií jsem k blogu později přidala i stejnojmenný facebookový a instagramový účet.

Můžete uvést nějakou aktuální věc, která Vás moentálně nejvíc pohlcuje?

Teď se věnuji hlavně přípravě Českého pivního festivalu 2018. To je event, který připravuji celoročně. Trvá celkem 17 dní a navštíví ho 60 tisíc návštěvníků, takže je to práce opravdu na celý rok.

S jakým záměrem jste se přihlásila již jako profesionál v oboru do kurzu, a co vám účast v něm přinesla?

S oblibou říkám, že nelituji jediné koruny a jediné minuty vložené do absolvování Rekvalifikačního kurzu na VÚPS. Přihlásila jsem se tak trochu z hecu, chtěla jsem načerpat nové informace, zdokonalit se v oboru, v kterém už nějakou dobu působím, pochopit více souvislostí. To vše se mi povedlo. A jako hodnotný bonus jsem získala nové přátele ať už z řad vyučujících nebo spolustudentů. Byl to pro mě krásný, i když časově velmi náročný, půlrok a moc ráda na něj vzpomínám.