Michal Šneberger | Pivovar Rudohor
Jak jste se o našem kurzu dozvěděl?
Jelikož jsem většinu svého profesního života pracoval v pivovarnictví, nebyla pro mě existence tohoto kurzu tajemstvím.
Jaká byla Vaše motivace pro přihlášení a co jste od kurzu očekával?
Motivace byla jasná, plán vystavět rodinný pivovar se v mé hlavě rodil již delší dobu a potřeboval jsem rozšířit svoje obzory i o výrobní část pivovarského řemesla, protože do té doby jsem se věnoval zejména obchodní činnosti.
Splnilo se Vaše očekávání? Co nového přinesl kurz pro Vaši práci?
Ano kurz bezezbytku splnil má očekávání. Kurz jsem neabsolvoval proto, abych se hned pustil do vaření piva. Moje očekávání spočívalo v možnosti stát se alespoň trochu rovnocenným partnerem pro sládka při diskuzích o výrobních postupech, problémech v pivovaru spojených s provozem a vařením piva. Také při diskuzích o uvádění nových piv na trh a tím pádem i vymýšlení receptur jsem chtěl se sládkem vést polemiku již se znalostí základních principů při vaření piva.
Jaká byla Vaše profesní historie a co Vás přivedlo k pivovarství?
Jak už jsem uvedl, většinu svého profesního života jsem strávil v pivovarnictví. Pracoval jsem na manažerských pozicích ve velkých korporátních pivovarech vlastněných zahraničními investory. 10 let jsem pracoval v Plzeňském Prazdroji, poté 8 let v pivovarské skupině Pivovary Lobkowicz a rok pro nadnárodní pivovarský koncern Molson Coors. Jelikož se mi již zajídalo nekonečné cestování a chtěl jsem být více se svojí rodinou, tak zřízení pivovaru v okolí mého bydliště bylo ideálním řešením, kdy zůstanu u toho, co mě baví. A co mě přivedlo k pivovarství? Pivo mě vždycky bavilo i jako konzumenta, takže cestu k pivovarnictví jsem dlouho hledat nemusel.
Můžete na sebe prozradit, který pivní styl je Váš nejoblíbenější?
Jsem v podstatě velmi konzervativní pivař, takže klasický český ležák je to co si dám vždy a všude. Ale z profesního hlediska se mi líbí možnost oslovovat zákazníky pivními styly, které nejsou v našich končinách až tak úplně rozšířené. Byl jsem po rozjezdu našeho pivovaru sám překvapen, jak je český pivař na potkání konzervativní, chce svůj ležák a nic jiného. Ale při nabídce dobré IPA pivo ochutná a často se k němu vrací. Dnes již máme stálé zákazníky, chlapy klasické české pivaře, kteří celý život pili jen to svoje pivo a dnes? Vždy si do přepravky dají deset ležáků a k tomu dva svrchňáky jako třešničku na dortu.
Čeho si nejvíce vážíte u svých kolegů a zaměstnanců?
Že se z toho ještě nepo . . . To platí zejména před sezonou a v sezoně, kdy skutečně nestíháme a pivo je vyprodané a pro zákazníky se nám nedostává. Ale to myslím platí u většiny malých pivovarů. Vždy jim říkám že prvních 14 dní v lednu si trochu odpočinou.
Co byste přál českému pivovarství?
Aby na sebe nebylo tak namyšlené (občas to tak vnímám), protože pýcha předchází pád. Procestoval jsem pár zemí a určitě nejsme ti nejlepší co se pivovarnictví týká. Jsme ale velmi dobří.