Absolvent rekvalifikačního kurzu Pivovarnické a sladovnické práce
studoval na Gymnáziu J. Palacha v Mělníku a ESO Euroškole Praha, do roku 2016 pracoval jako redaktor a editor zpravodajství (ČTK, Český rozhlas), nyní působí v pivovaru Antoš ve Slaném.
Vaše profesní minulost s pivovarstvím nesouvisí. Co nakonec rozhodlo, věnovat se profesionálně tomuto oboru?
V mém případě byl rekvalifikační kurz impulsem k zásadní změně, a sice opustit dosavadní práci a začít se naplno věnovat tomu, co mě opravdu baví. Že bych dělal s pivem, jsem zvažoval dlouho, ale chyběla mi představa, jak a kudy na to. Dneska už si troufnu říct, že i bývalý redaktor může patřit mezi „pivovarské“, za což jsem vděčný hlavně našim mentorům z VÚPS. Jsou experty v oboru a zároveň měli k nám skorolaikům úžasný lidský přístup.
Co je hlavním mottem, které jste si přinesl do své práce?
V různorodé společnosti kolegů-rekvalifikantů zastupuji domovarníky, první pivo jsem uvařil v roce 2009, a od té doby zkouším všechny možné pivní styly, od českého ležáku přes belgické ale až třeba po lipské gose. Líbí se mi motto jednoho kolegy „Pivami se člověk učí“. Taky moc rád za pivem cestuji, nejčastěji do Horních Franků, kde dělají podle mě vůbec nejlepší ležáky na světě.
Jaké máte představy o nejbližší budoucnosti?
Momentálně sbírám zkušenosti v pivovaru Antoš ve Slaném. Začal jsem pěkně odspoda stáčením, mytím sudů a drhnutím podlah, teď mám na starosti objednávky zákazníků a expedici piva a časem bych se chtěl propracovat až k varně. Takže moje rekvalifikace vlastně pořád pokračuje, i když kurz už je, bohužel, skoro rok minulostí.